Rezervovat dovolenou
Komentář | Blogger
Galerie fotek u flickR
Youtube videa
Facebook
Historie obce Vorderstoder
Počet obyvatelstva, který byl roku 1869 necelých 1.000, se po konci 2. světové války do roku 1980 díky klesajícímu množství hospodářských pracovníku snížil na 690, dnes ale díky stálé stavební činnosti stoupnul na 760. Historický vývoj vesničky Vorderstoder začíná osídlení v době vandování národů. Především slavské kmeny se usadily v této oblasti. Staroslavská jména jako Retschitz (potůček) nebo Stoder (kamenná zem) to dosvětšují. Ale trvalé sídliště v dnešním Vorderstoder pravděpodobně nebylo. S křesťanstvím od 10 století přišli nový osadníci z Bavorska a Franken, staroslavský kmen zmizel a začalo 1170 planované mýcení a osídlení. V této době přešlo údolí Stodertal do vlastnictví hospice am Pyhrn. Čerpáním z této daby lze vysvětlit dnes některá nelogisky znějící označení jako Vorderstoder a Hinterstoder. Dnešní farní klášter byl 1507 zasvěcen jako první kostel v zemi tehdy nejmodernňejšímu svatému, hraběti Loepoldu. Oba malé zvony nesou číslo roku 1401 a počítají se k nejstarším kostelním zvonům Horního Rakouska. Před stavbou kostela zde pravděpodobně stála kaple s velmi navštěvovaným obrazem smilování. Poutnické jízdy k „matce boha z kamene“ dosáhly vrcholku v 18. století a trvaly do začátku našeho století. Od roku 1675 je zde vlastní duchovní, předtím byly mše čteny periodicky(většinou jednou za čtrnáct dní) duchovním ze
Spital am Pyhrn. 1725 byl založen hřbitov, do té doby musely být zesnulý pohřbeni ve Windischgarsten. Do roku 1787 patřil „vnitřní stoder“ k dnešní farní části St. Leopold v Hinterstoder. Od této doby se začíná mluvit o Vorderstoder. Náboženská víření a spoury v 18. století nepomynuly ani Vorderstoder. Vyvrcholily tragedií u kaple „Filzmoserkapelle“, kde byly v roce 1597 dle legendy na ještě dnes stojící lípě pověšeni tři vzpourující se sedláci. Sice neni tato legenda doložena, ale existují ve Vorderstoder histricky doložené rozsudky smrti a jako trest spálení statků. Svatost si sice udržela své horní postavení ale obyvatelstvo se katolíky nestalo. Více jak 200 let zůstal Stoder evangeliský. Druhá, do dnes známá legenda ze 17. století vypráví o klášterním děkanovi ze Spital am Pyhrn, Heinrichu Ottovi Gassnerovi. Gassner, velká osobnost se velmi zajímal a bral o Stoder. Snažil se nejen vylepšit kostel, ale sloužil obyvatelstvu, byl mu pomocen při náboženskím a soziálním vývinu. Legenda o zázraku klíče se týká zcela jeho. Při jedné ze svých 14-denních návštev ve Stoder zapoměl Gassner klíč od kostela v klášteře Spital am Pyhrn a stál tuďíž před zamčenýmy dveřmy. Na jeho modlidbu se před lidmi dveře kostela otevřely sami. Tato legenda je dokonce zobrazena na okně v Novém domu v Linci. Až po vziknutí turismu žilo zdejší obyvatelstvo především z hospodářství a k tomu patřícího řemeslnictví. Výšková poloha, nevypočítanost počasí a jeho nálady stěžovaly hsopodářství v této oblasti. Až do doby mezi válkami sázeli a sklízely zdejší hospodáři obylí sami, a po propršeném létě či předlouhé zimě vznikly často problémy. Zváště školní chronika obsahuje mnoho důkazů těchto extrémních časů nouze. Změna struktury se roku 1945 na Vorderstoder pozitivně projevila. Hospodářství není díky odklonu od rolnictví k obhospodařování zelené země tolik závislé na počasí a s turismem si zařídí mnoho sedláků další výdělek. Klimatické nevýhody výškové polohy, které po dlouhá století dávaly hospodářství zabrat, se ukáží pro turismus jako výhody. Bezmlhžná poloha garantuje v zimě mnoho slunečných dnů a bez velkých zásahů dochovalá krajina se ukáže jako největší kapitál. Uprostřed imposantního horského světa, stranou od průmyslu a cestovního ruchu se něco vyvojilo pomaleji a opatrně. To, že struktuení obrat následoval opatrně, znamená, že zde nevznikly žádné převelké touristické podniky, což dnes působí positivně.
Spital am Pyhrn. 1725 byl založen hřbitov, do té doby musely být zesnulý pohřbeni ve Windischgarsten. Do roku 1787 patřil „vnitřní stoder“ k dnešní farní části St. Leopold v Hinterstoder. Od této doby se začíná mluvit o Vorderstoder. Náboženská víření a spoury v 18. století nepomynuly ani Vorderstoder. Vyvrcholily tragedií u kaple „Filzmoserkapelle“, kde byly v roce 1597 dle legendy na ještě dnes stojící lípě pověšeni tři vzpourující se sedláci. Sice neni tato legenda doložena, ale existují ve Vorderstoder histricky doložené rozsudky smrti a jako trest spálení statků. Svatost si sice udržela své horní postavení ale obyvatelstvo se katolíky nestalo. Více jak 200 let zůstal Stoder evangeliský. Druhá, do dnes známá legenda ze 17. století vypráví o klášterním děkanovi ze Spital am Pyhrn, Heinrichu Ottovi Gassnerovi. Gassner, velká osobnost se velmi zajímal a bral o Stoder. Snažil se nejen vylepšit kostel, ale sloužil obyvatelstvu, byl mu pomocen při náboženskím a soziálním vývinu. Legenda o zázraku klíče se týká zcela jeho. Při jedné ze svých 14-denních návštev ve Stoder zapoměl Gassner klíč od kostela v klášteře Spital am Pyhrn a stál tuďíž před zamčenýmy dveřmy. Na jeho modlidbu se před lidmi dveře kostela otevřely sami. Tato legenda je dokonce zobrazena na okně v Novém domu v Linci. Až po vziknutí turismu žilo zdejší obyvatelstvo především z hospodářství a k tomu patřícího řemeslnictví. Výšková poloha, nevypočítanost počasí a jeho nálady stěžovaly hsopodářství v této oblasti. Až do doby mezi válkami sázeli a sklízely zdejší hospodáři obylí sami, a po propršeném létě či předlouhé zimě vznikly často problémy. Zváště školní chronika obsahuje mnoho důkazů těchto extrémních časů nouze. Změna struktury se roku 1945 na Vorderstoder pozitivně projevila. Hospodářství není díky odklonu od rolnictví k obhospodařování zelené země tolik závislé na počasí a s turismem si zařídí mnoho sedláků další výdělek. Klimatické nevýhody výškové polohy, které po dlouhá století dávaly hospodářství zabrat, se ukáží pro turismus jako výhody. Bezmlhžná poloha garantuje v zimě mnoho slunečných dnů a bez velkých zásahů dochovalá krajina se ukáže jako největší kapitál. Uprostřed imposantního horského světa, stranou od průmyslu a cestovního ruchu se něco vyvojilo pomaleji a opatrně. To, že struktuení obrat následoval opatrně, znamená, že zde nevznikly žádné převelké touristické podniky, což dnes působí positivně.
